Zámek Rochlov je nejstarší součásti obce Rochlov a po celé věky byl zámek centrem dění v obci.
První zmínka o Rochlově pochází z r. 1379. Nejstarší rochlovští vladykové mohli být zřejmě leníky klášterů v Kladrubech a Chotěšově. V 17. století bylo sídlo majetkem rodu Henigarů. Ke statku dále patřily dodnes dochované objekty jako kravín, koňské stáje, sýpka a pivovar, dále pak šenk, vinopalna, chmelnice, tři rybníky, malá kořenná zahrádka, velká zahrada, polnosti a 43 poddaných.
Rochlovské panství koupil do roku 1701 František Vilém Údrčský, jehož manželka pocházela také z rodu Henigarů. Postavil zde v r. 1711 nové panské sídlo, dnešní barokní zámeček s přilehlým parkem.
Celý areál měl v průběhu doby různé využití, byl zde pivovar, konírna, školkařské závody a skleníky. Po celé věky byl zámek centrem dění v obci. Za doby socialismu však po ztrátě majitele zpustl a z jednotlivých objektů se stala ruina.
Zámek nechal vystavět jako svoje panské sídlo František Vilém Údrčský z Údrče, poté, co se mu podařilo vykoupit obě části tehdy rozděleného panství od rodu Henigarů.
První zmínka o vaření piva v Rochlově pochází z roku 1683, kdy se bratři Henigarovi snažili rozdělit si majetek Rochlovského statku.
V bezprostřední blízkosti vstupu do areálu se nachází objekt bývalé vrátnice, je cyklocentrum a půjčovna historických i současných kol pro vyjížďky do okolí.
Jedná se o soubor tří budov – domu zahradníka , malého hospodářského stavení a kovárny. Objekty sloužily jako zázemí spojené s údržbou zámku.
Do dnešního dne se uchoval kravín s konírnou zřejmě v původním rozsahu. Velmi krásné jsou zachovalé klenby celého prostoru. Střecha má již novou krytinu.
Sýpka byla postavena stranou od zámku, aby zásoby, které znamenaly přežití i osivo na příští rok bylo chráněno před případným ohněm.
Původně sládkův dům. Stejně jako ostatní budovy v areálu, i tato vyžadovala značnou rekonstrukci. V součane době je zde umístěn byt správce areálu.