Sýpka byla postavena stranou od zámku, aby zásoby, které znamenaly přežití i osivo na příští rok bylo chráněno před případným ohněm. Požár byl po tisíc let, kdy se svítilo i topilo otevřeným ohněm a mnoho konstrukcí bylo spalitelných, velikým postrachem a častým případem.
V roce 2002 byla u sýpky vyspravená krytina a uklidil
se interiér. V roce 2003 jsme provedli rekonstrukci
omítek na štítu a též interiér včetně
všech dřevěných konstrukcí. Všechno bylo nutné
pečlivě očistit centimetr po centimetru. Stěny sýpky se
natíraly vápennou barvou dle původní receptury s
tvarohem. Stejně tak dřevo bylo ošetřeno a natřeno výluhem z
ořechů a fermeže. Vynikla tak krása původního
interiéru.
Sýpka je nejstarší objekt, který se dochoval v původní podobě v areálu. Sýpku postavil v roce 1644 Jan Arnošt Maxmilián Henigar ze Žeberka. Existenci sýpky dále dokládá zápis do desek zemských roku 1683, kdy se synové Jana Arnošta dohadují o majetek a sýpku si rozdělují na polovic.
Sýpka byla tedy zřejmě rozdělena na dvě části nějakou dřevěnou příčkou, ale jinak se zachovala v původní podobě. Některé nosné trámy podlahy byly vyměněny v roce 1775. V té době byl majitelem panství Kryštof Arnošt von Millach, nebo již jeho syn Jan Millach – vrchní lajtnant pěchoty. Podrobnosti dnes neznáme.
Později nedoznala sýpka žádných změn, snad jen
výměna krytiny a nového krovu, který je
novodobý, pravděpodobně z 19.století.